Skip to main content

Exkurze jako součást studia učitelství chemie

Obsah stránky

    KódHlavní tematický okruhStručná charakteristika přesahuVazba na KRAAUOpatření (co zavádíme)Očekávaný výstup učení (OVU)Důkazy učení
    P6 Učení v autentických kontextech a mimoškolních prostředích Propojení chemie se světem mimo školu 1.2 Didaktická transformace • 3.3 Prostředí • 5.2 Komunita Exkurze jako učební jednotky Přenese zkušenost do školní výuky Exkurzní list, scénář hodiny

    Studium učitelství chemie není jen o přednáškách a laboratorních cvičeních. Součástí výuky jsou také cílené exkurze, které studentům ukazují, kde a jak se chemie skutečně používá – ve škole, ve výzkumu i v praxi. Jsou tedy přirozenou součástí moderní přípravy učitelů, kteří chtějí chemii opravdu chápat a umět ji učit smysluplně.

    Nejde o jednorázové výlety, ale o promyšlenou součást studia, která pomáhá lépe porozumět učivu a připravit se na budoucí učitelskou profesi.

    Co exkurze studentům přinášejí?

    • Propojení teorie s praxí
      Studenti vidí, jak se chemické principy uplatňují v reálném světě – v laboratořích, provozech i školách.
    • Lepší pochopení učiva
      Když jev vidíte na vlastní oči, snáz pochopíte, proč se o něm učíte a jak ho vysvětlit dál.
    • Přípravu na práci učitele
      Studenti se učí přemýšlet: Jak bych to vysvětlil žákům? Co je složité? Kde mohou vzniknout chyby?
    • 💬 Rozvoj komunikace a sebejistoty
      Exkurze podporují schopnost ptát se, diskutovat a srozumitelně mluvit o odborných tématech.

    Jak exkurze ve studiu fungují?

    Každá exkurze má tři jednoduché kroky:

    Před exkurzí
    Studenti dostanou několik otázek, které jim pomohou zaměřit pozornost (např. co by bylo možné využít ve školní výuce).

    Během exkurze
    Nejsou jen pasivními posluchači – sledují, jak se pracuje s experimenty, měřením, chybami a bezpečností.

    Po exkurzi
    Následuje krátká reflexe nebo didaktický úkol:
    např. návrh školního experimentu, motivační úlohy nebo vysvětlení jevu pro žáky.

    Kam chodíme?

    Nad rámec sítě fakultních škol, kde studenti poznají reálné podmínky výuky chemie na ZŠ a SŠ – rozdíl mezi „učebnicovou chemií“ a školní praxí se jedná o:

    • Návštěvy špičkových pracovišť univerzitních a výzkumných laboratoří ukazují moderní přístroje, měření a limity metod – a učí, jak tyto složité věci srozumitelně vysvětlit.
    • Exkurze do provozů, úpraven vody či kontrolních laboratoří ukazují chemii jako obor s přímým dopadem na každodenní život.
    • Studenti se v science centru nspirují tím, jak lze vědu vysvětlovat názorně, hravě a bez složité matematiky.
    • Kromě toho pořádáme terénní měření a další mezipředmětové exkurze.

    Konkrétně:

    • Analytická laboratoř CXI TUL, Bendlova 6, 460 01 Liberec
    • Atotech CZ a.s. Belgická 5119, 46605 Jablonec nad Nisou
    • Čistírna odpadních vod, Liberec
    • ELMARCO s.r.o., Svárovská 621, 460 01 Liberec
    • iQLANDIA, o.p.s., Nitranská 410/10, 460 07 Liberec
    • LIGRANIT a.s. - lom Ruprechtice, Na Vyhlídce 1270, 460 14 Liberec
    • Magna Exteriors (Bohemia), Kubelíkova 604/73, 460 06 Liberec
    • Oddělení klinické biochemie KNL
    • Oddělení klinické hematologie a Transfuzní oddělení KNL
    • Oddělení soudního lékařství a toxikologie KNL
    • Pivovar Konrad, Pivovarská 164, 463 11 Liberec 30 – Vratislavice nad Nisou
    • TULΔb, Suterén budovy A, Hálkova 6, Liberec

    Proč je to důležité právě pro budoucí učitele?

    Protože dobrý učitel:

    • rozumí látce do hloubky,
    • umí ji vysvětlit různými způsoby,
    • chápe chyby jako součást učení,
    • a dokáže žáky motivovat příklady z reálného světa.

    Exkurze pomáhají tyto dovednosti systematicky rozvíjet už během studia.

    Co je za tím?

    1. KOLB, David A. Experiential learning: experience as the source of learning and development. Englewood Cliffs, NJ: Prentice-Hall, 1984. Dostupné z: https://books.google.com/books/about/Experiential_Learning.html?id=zXruAAAAMAAJ (cit. 2025-12-23).
    2. LAVE, Jean a Etienne WENGER. Situated learning: legitimate peripheral participation. Cambridge: Cambridge University Press, 1991. Dostupné z: https://books.google.com/books/about/Situated_Learning.html?id=CAVIOrW3vYAC (cit. 2025-12-23).
    3. NATIONAL RESEARCH COUNCIL. Inquiry and the National Science Education Standards: a guide for teaching and learning. Washington, DC: The National Academies Press, 2000. DOI: 10.17226/9596. Dostupné z: https://www.nationalacademies.org/publications/9596 (cit. 2025-12-23).
    4. BENNETT, Judith; LUBBEN, Fred a HOGARTH, Sue. Context-based Chemistry: The Salters approach. International Journal of Science Education. 2007. Dostupné z: https://www.ssoar.info/ssoar/bitstream/handle/document/13211/ssoar-ijse-2007-09-bennett_et_al-context-based_chemistry_the_salters_approach.pdf?sequence=1&isAllowed=y (cit. 2025-12-23).
    5. BENNETT, Judith; HOGARTH, Sue a LUBBEN, Fred. A systematic review of the effects of context-based and Science-Technology-Society (STS) approaches in the teaching of secondary science. (EPPI-Centre review report). London: EPPI-Centre, Institute of Education, University of London, 2003. Dostupné z: https://eppi.ioe.ac.uk/cms/Portals/0/PDF%20reviews%20and%20summaries/Science_2003review.pdf (cit. 2025-12-23).