lokalita
Löbauer Berg
Löbauer Berg je úchvatné sopečné pohoří v Horní Lužici, které se skládá ze dvou vrcholů: Löbauer Berg (447 m) se slavnou litinovou věží krále Friedricha Augusta a o něco vyššího Schafbergu (456 m). Oba vrcholy jsou spojeny plochým sedlem a společně tvoří geologicky a historicky zajímavou oblast. Na Schafbergu se nachází starobylý val, jehož počátky sahají až do pravěku. Celá oblast je součástí přírodní rezervace „Löbauer Berg“.
Předmět
Stupeň
Věk
Zvolenému filtru neodpovídá žádna položka aktivity!
předmět: Zeměpis, Společenské vědy, Dějepis
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 9 až 12 let, 13 až 15 let, 16 až 19 let
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 9 až 12 let, 13 až 15 let, 16 až 19 let
Berghäusl – výhled
Chata Berghäusl se nachází na jižním úbočí vrchu Löbauer Berg východně od města Löbau. Z vyhlídkové terasy u této chaty se otevírá daleký půlkruhový výhled do krajiny. Uvidíme odtud např. pohoří Czorneboh-Bergkette v Horní Lužici s nejvyšší horou Czorneboh (557 m), ale i vzdálenější…
předmět: Biologie, Zeměpis, Společenské vědy, Dějepis
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 9 až 12 let, 13 až 15 let, 16 až 19 let
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 9 až 12 let, 13 až 15 let, 16 až 19 let
Sklepení s pokladem na Löbauer Berg
Výuková jednotka uvádí žáky prostřednictvím otázek, čtení a porovnávání do světa pověstí o Geldkelleru. Zkoumají společné prvky německých a českých pověstí, přemýšlejí o roli pozoruhodných přírodních míst v legendách a poznávají archeoastronomický význam tohoto místa. V kreativní fázi vytvářejí neb…
předmět: Biologie, Zeměpis, Společenské vědy, Dějepis
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 13 až 15 let, 16 až 19 let
stupeň: Druhý stupeň ZŠ + Střední škola + Gymnázia
věk: 13 až 15 let, 16 až 19 let
Vliv člověka na Löbauer Bergu
Exkurze na Löbauer Berg uvádí žáky pomocí motivační úvodní otázky do zkoumání napětí mezi přírodou a kulturou. Na základě pozorování, práce na stanovištích a společné reflexe formulují hypotézy, vyhodnocují své poznatky a nakonec diskutují nad otázkou, zda dnes vůbec existuje „nedotčená“ příroda.