Auswahl an Standorten

Das untergegangene Dorf Černá Novina lag auf einem Gebiet, das später dem Militärgebiet Ralsko einverleibt wurde. Von den ursprünglich 24 Gebäuden sind nur noch bescheidene Reste eines einzigen Gebäudes erhalten – Teile der Mauern, ein Keller aus Sandsteinblöcken und eine Steintreppe. Im Dorf gab es früher auch eine Kapelle. Heute erinnern nur noch die jahrhundertealten Bäume, die an der Stelle stehen, an dieses untergegangene Dorf.

Bývalý lom se nachází 0,5 km severozápadně od železniční stanice Křižany v nadmořské výšce 600 metrů na jihozápadním úbočí hory Lom (683 m n. m.) v oblasti Přírodního parku Ještěd. Jedná se o území geomorfologického okrsku Kryštofovy hřbety, který náleží do podcelku Ještědský hřbet, jenž je součástí celku Ještědsko-kozákovský hřbet. Územím prochází tektonická linie lužické poruchové zóny – Lužického zlomu. Důkazem tektonického postižení lokality je místo v lomu, kde byla odkryta ležatá vrása v devonských vápencích a fylitických břidlicích. Severozápadně od Solvayova lomu se v prostoru sedla pod horou Lom u křižovatky turistických cest nachází kaple sv. Kryštofa z roku 1763 a prameniště Zdislavského potoka. Nad lomem je upravená vyhlídka, poskytující výhled na různé vrcholy v Podještědí a na Českolipsku až do vzdálenosti 50 kilometrů. Uprostřed výhledu se tyčí vrchol Ralsko, vlevo od něj v pozadí je Malý a Velký Bezděz, v popředí pak Široký kámen a Děvín. Vpravo od Ralska je vidět kopec Tlustec a úplně napravo panorama Lužických hor.

Ve východní části městské části Vesec v Liberci byly v zimním období roku 2022 uměle vybudovány menší tůně Jizersko-ještědským horským spolkem. Nacházejí se na dvou místech, přičemž obě lokality protíná bezejmenný přítok. Některé tůně jsou průtočné. Hlavním cílem jejich vzniku bylo zadržování vody v krajině a vytvoření vhodného prostředí pro vodní a na vodu vázané organismy, zejména obojživelníky. Tůně se nacházejí na pozemcích města Liberec, nemají však konkrétního správce. Projekt byl financován z Ekofondu statutárního města Liberec. Údržba je minimální – seč v jejich okolí zajišťuje ekologické sdružení Čmelák jednou až dvakrát ročně. V současnosti jsou tůně hluboké přibližně jeden metr a dosud nedošlo k jejich úplnému vyschnutí. Do budoucna se počítá s obnovou nebo vyhloubením nových tůní v jejich blízkosti, až dojde k jejich přirozenému zazemnění.

Löbauer Berg je úchvatné sopečné pohoří v Horní Lužici, které se skládá ze dvou vrcholů: Löbauer Berg (447 m) se slavnou litinovou věží krále Friedricha Augusta a o něco vyššího Schafbergu (456 m). Oba vrcholy jsou spojeny plochým sedlem a společně tvoří geologicky a historicky zajímavou oblast. Na Schafbergu se nachází starobylý val, jehož počátky sahají až do pravěku. Celá oblast je součástí přírodní rezervace „Löbauer Berg“.

Luž (německy Lausche)  je nejvyšší horou Lužických a Žitavských hor. Je pozůstatkem třetihorní sopky, která vznikla v blízkosti lužického příkrovu na okraji české pískovcové tabule asi před 30 miliony let. Pískovec je přibližně 80 milionů let starý mořský sediment. Strmý vrcholový dóm, vybudovaný z lávy, převyšuje horizontálně se táhnoucí vrstvy pískovce o více než 70 metrů a nízko položené žulové předpolí o přibližně 400 metrů. Z vrcholu a z vyhlídkové věže na vrcholu je fantastický panoramatický výhled na krajinu bývalých sopek na jihu a západě, na sudetské pohoří na západě a východě (Jizerské hory a Krkonoše, Ještědský hřbět) a na kopcovitou žulovou krajinu Horní Lužice na severu. Hora se od svého okolí výrazně liší také klimatem. Rozdíly v geologickém podloží a klimatických podmínkách se zde zřetelně odrážejí v odlišné vegetaci a ve vodovodní síti. Přírodní podmínky měly zde silný vliv na lidskou činnost.

Mimoň je město ležící v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, zasazené do malebného údolí říčky Ploučnice na hranici chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. S přibližně šesti tisíci obyvateli nabízí příjemné prostředí pro život i návštěvu. Historie Mimoně sahá až do 13. století. V minulosti bylo město centrem řemesel a textilního průmyslu, dnes se více orientuje na rekreaci a turistiku. V okolí se nachází množství přírodních krás – například tajemná Průrva Ploučnice či majestátní hora Ralsko.

popis DE

Staré Splavy a jejich okolí je krajina známá vodními plochami, rozlehlými borovými lesy, výraznými vrchy či hrady a jejich zříceninami. Z vodních ploch je v regionu nejznámějším rybníkem Máchovo jezero. Se svými téměř 3 km2 se jedná o největší vodní plochu v Libereckém kraji. Rybník byl založen již roku 1366 králem Karlem IV. V blízkosti Máchova jezera se nachází slatinná a přechodová rašeliniště. Příkladem je národní přírodní památka Swamp. Z hlediska ochrany přírody kromě tohoto maloplošného zvláště chráněného území přírody zasahuje do popisované oblasti i velkoplošné chráněné území CHKO Kokořínsko-Máchův kraj. Okolí Starých Splavů je chráněno i jako evropsky významná lokalita Jestřebsko – Dokesko, širší okolí jako ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Z významných vrchů dominují oblasti především Velký a Malý Bezděz. Jedná se o 606 m, resp. 577 m vysoké, vulkanické kužely tvořené znělcovou horninou. Na Velkém Bezdězu byl ve 13. století Přemyslem Otakarem II. vystavěn významný gotický středověký hrad, který do dnešní doby tvoří jednu z hlavních dominant širokého okolí. Všechny tyto popsané dominanty a prvky krajiny se promítají do určité identity Starých Splavů a jejich blízkého okolí.

Na tomto setkání se zaměříme na brownfield uvnitř města - zatím nevyužitý prostor po bývalé textilní továrně Textilana - formou role-playingu budeme zkoumat, jeho historii, současný stav a možnou budoucnost. Na zdánlivě nezajímavé lokalitě se účastníci naučí propojovat geologické prvky s historickými skutečnostmi i socio-ekonomickou situací současnosti. Hlavní badatelskou otázkou bude zkoumání nejlepších možností využití tohoto místa pro obyvatele Liberce.